Při pekařské fermentaci neboli kvašení produkují kvasinky oxid uhličitý a působením enzymů mění fyzikální vlastnosti těsta.

V průběhu běžného kynutí těsta připraveného z vody, mouky, soli a droždí, rozlišujeme dvě fáze.
Nejprve probíhá fermentace přirozených cukrů přítomných v mouce (asi 1,5% její hmotnosti) a asimilovaných droždím. Druhá fáze představuje fermentaci maltózy, což je sladový cukr obsažený v mouce. Maltóza vzniká působením určitých enzymů – amyláz - na moučný škrob poškozený při mletí obilí. Pokud se do těsta přidá cukr, sacharóza nebo glukóza, fermentuje tento cukr ještě před maltózou. To znamená, že v pečivu, jako je například brioška, spotřebovávají kvasinky zejména sacharózu. Zbytek sacharózy, která není v průběhu kynutí spotřebována kvasinkami, dodá pečivu sladkou chuť. Účinek amyláz mouky doplňuje svým působením maltáza. Jde o enzym droždí, který štěpí maltózu na jednoduchý cukr, glukózu. Droždí transformuje glukózu na oxid uhličitý (díky kterému pečivo nabývá na objemu a střídka získává pórovitý vzhled) a na alkohol (který se v průběhu pečení odpaří). Droždí rovněž vytváří aromatické sloučeniny, které přispívají k utváření charakteristické vůně a chuti pečiva.

Jednou z etap při kvašení vína je přeměna hroznového cukru na alkohol. A právě v této fázi výroby vína hrají významnou roli kvasinky.
Divoké kvasinky jsou přirozeně přítomny na slupkách bobulí hroznů vinné révy, ale k samotné fermentaci neboli kvašení samy nestačí. Proto byly vyšlechtěny speciální odrůdy kvasinek pro vinařský průmysl. Tyto čisté odrůdy jsou pro ekonomickou a především jakostní výrobu vín podstatně jistější. Oceňujeme mimo jiné jejich schopnost dodávat vínu specifické aroma, například banánové, které je obzvlášť vyhledáváno třeba u Beaujolais. Rovněž dokáží zdůraznit odrůdový charakter vína (jako u vín bílých Sauvignon nebo Chardonnay), mají vliv na tvorbu pěny, přispívají k dokvašování nápoje přímo v láhvi (důležitý faktor při výrobě šampaňského), jsou odolnější vůči vyšším koncentracím alkoholu a konečně jsou také schopny přizpůsobit se různým způsobům přípravy vína.

Droždí obsahuje mnohé aminokyseliny, které jsou tolik potřebné pro správné fungování lidského organismu. Jsou bohaté na proteiny, uhlohydráty, lipidy, vitaminy skupiny B. Představují i významný zdroj minerálních solí a oligo-elementů, které se v nich přirozeně hromadí. Mimoto jsou schopny vytvářet Omega 3 nenasycené mastné kyseliny.

Živé kvasinky používané jako krmné aditivum pro zvířata řadíme do kategorie tzv. probiotik. „Probiotikum“, opak slova „antibiotikum“, je výraz řeckého původu a znamená „pro život“.
V množství mnoha miliónů živých buněk obsažených v jednom gramu jsou kvasinky dodávané do krmiv přírodními aditivy, které zlepšují celkový stav zvířat (pokles rizika vzniku acidóz, redukce stresu, lepší tělesný stav ...), zvyšují ukazatel žravosti, a mají tedy významný vliv na hospodářské výsledky chovu dobytka.

„Potravinářským droždím“ nazýváme neaktivní kvasinky, které jsou pro své chuťové a nutriční vlastnosti přidávány do potravinářských výrobků za účelem zvýraznění jejich chuti nebo vůně.
Používají se také ke zlepšení struktury výrobků s nižším obsahem tuku nebo ke snížení kyselosti či hořkosti.
Toto droždí nachází své uplatnění třeba i při výrobě sýrů nebo masa, kde pomáhá zdůraznit různorodost chutí.
Použitím droždí jako „zvýrazňovače chuti“ je také možné dosáhnout snížení dávek soli v potravinářských výrobcích a hotových jídlech. Jsou běžně užívány při přípravě vývarů, polévek, omáček a dalších pokrmů.